Tragédie celibátu - Mrtvá manželka (populárna verzia): MICHAL LAJCHA

Celibát jako podmínka ke kněžství je již osm století hnisající ranou Římskokatolické církve, která ignoruje výrok Bible biskup ať je muž jedné ženy. Léčit tuto ránu znamená znovu svatit ženaté. Tragédie celibátu mrtvá manželka obsahuje nejen historická a biblická fakta, teologické rozpory v dobových pohledech na sexualitu, ale také profily církevních otců a učitelů, které jsou účelově zamlčovány. Jaké faktory stojí na pozadí vypuzení ženatých z kléru Římskokatolické církve? Proč církev přestala světit otce a manžely za kněze, když si Ježíš Kristus povolával za apoštoly i ženaté? Proč Řeckokatolická církev nemá pedofilní skandály? Co znamená sloužit Bohu s nerozděleným srdcem? Co učili církevní otcové o sexualitě? Kým byli ovlivněni? Od Platonova tělo je hrob duše po wojtyłovské tělo je svátostí spásy prošla církev kus cesty, nicméně důležitý krok stále neudělala. Ke svěcení ženatých mužů jsou mnohem hlubší důvody než nedostatek kněží. Morbidnost Římskokatolické církve spočívá v tom, že smrt manželky je branou ke kněžství. Snad nikdy nebylo víc potřebné, aby se církev postavila za manželství a rodinu než v době genderismu. Cílem této publikace je vyzvednutí manželství a rodiny ve spojitosti se svátostí kněžství. Nepřinese svěcení ženatých uzdravení církve celibátníků? Kritická odborná kniha je psána nejen z lásky k církvi, ale iz úcty k pravdě. Populární verze Mrtvé manželky vychází současně s vědeckou verzí. Je oživena množstvím naučných kreseb. Zatímco vědecká verze je určena prioritně Učitelskému úřadu církve a teologům, adresátem této publikace jsou laici, především ženatí muži, které Duch svatý zve ke kněžství ak biskupské službě, a jejich manželky. Úvodem k problematice jsou pohledy do zákulisí a úvahy autora, římskokatolického kněze, vycházející z jeho osobního příběhu. Problémy, které vnímají mnozí, ale bojí se o nich mluvit, analyzuje autor bez ubrousku.Celibát jako podmínka ke kněžství je již osm století hnisající ranou Římskokatolické církve, která ignoruje výrok Bible biskup ať je muž jedné ženy. Léčit tuto ránu znamená znovu svatit ženaté. Tragédie celibátu mrtvá manželka obsahuje nejen historická a biblická fakta, teologické rozpory v dobových pohledech na sexualitu, ale také profily církevních otců a učitelů, které jsou účelově zamlčovány. Jaké faktory stojí na pozadí vypuzení ženatých z kléru Římskokatolické církve? Proč církev přestala světit otce a manžely za kněze, když si Ježíš Kristus povolával za apoštoly i ženaté? Proč Řeckokatolická církev nemá pedofilní skandály? Co znamená sloužit Bohu s nerozděleným srdcem? Co učili církevní otcové o sexualitě? Kým byli ovlivněni? Od Platonova tělo je hrob duše po wojtyłovské tělo je svátostí spásy prošla církev kus cesty, nicméně důležitý krok stále neudělala. Ke svěcení ženatých mužů jsou mnohem hlubší důvody než nedostatek kněží. Morbidnost Římskokatolické církve spočívá v tom, že smrt manželky je branou ke kněžství. Snad nikdy nebylo víc potřebné, aby se církev postavila za manželství a rodinu než v době genderismu. Cílem této publikace je vyzvednutí manželství a rodiny ve spojitosti se svátostí kněžství. Nepřinese svěcení ženatých uzdravení církve celibátníků? Kritická odborná kniha je psána nejen z lásky k církvi, ale iz úcty k pravdě. Populární verze Mrtvé manželky vychází současně s vědeckou verzí. Je oživena množstvím naučných kreseb. Zatímco vědecká verze je určena prioritně Učitelskému úřadu církve a teologům, adresátem této publikace jsou laici, především ženatí muži, které Duch svatý zve ke kněžství ak biskupské službě, a jejich manželky. Úvodem k problematice jsou pohledy do zákulisí a úvahy autora, římskokatolického kněze, vycházející z jeho osobního příběhu. Problémy, které vnímají mnozí, ale bojí se o nich mluvit, analyzuje autor bez ubrousku.